Makedonie (provincie)

Makedonie Macedonia  Μακεδονία  ←  ←  146 př. n. l.–7. století  →  →
Geografie Římská říše kolem roku 125 n. l., červeně zvýrazněna provincie Makedonie
Hlavní město	Tesalonika (Macedonia Prima) Stobi (Macedonia Salutaris)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Římané, Makedonci, Řekové
Jazyky	latina, helénská řečtina, helénská makedonština
Náboženství	starořecké, pozdně antický synkretismus, křesťanské
Státní útvar
Státní zřízení	provincie
Mateřská země	Římská republika Římská republika Římská říše Římská říše Východořímská říše Východořímská říše
Státní útvary a území
Předcházející Makedonie (království) Épeiros Následující Thessalonica (thema) Strymon (thema)

Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska. Čtyři pro-římské klientské republiky, vytvořené po porážce makedonského krále Persea dvacet let předtím, byly rozpuštěny. Provincie zahrnovala kromě území někdejšího makedonského království také Épeiros, Thesálii a část Ilýrie a Thrákie.

Ve 3. nebo ve 4. století n. l. byla Makedonie rozdělena do dvou provincií Macedonia Prima (na jihu) a Macedonia Salutaris (na severu). Obě dvě pak spadaly do makedonské diecéze, jedné ze tří diecézí prefektury Illyricum, vytvořené v roce 318. Po definitivním rozdělení římské říše v roce 395 připadla Makedonie byzantské říši, jejíž pevnou součástí zůstala až do poloviny 14. století.

Jednou z významných osobností pocházejících z římské Makedonie byl Svatý Demetrius, světec z města Soluně, který byl umučen v roce 306.